Studium a mateřská: Nárok na mateřskou po skončení studia

Pokud žena úspěšně dokončí (absolvuje) střední nebo vysokou školu, a nastoupí do zaměstnání, pak může mít nárok na mateřskou, i kdyby v novém zaměstnání pracovala méně než 9 měsíců.
Pokud žena úspěšně dokončí (absolvuje) střední nebo vysokou školu, a nastoupí do zaměstnání, pak může mít nárok na mateřskou, i kdyby v novém zaměstnání pracovala méně než 9 měsíců.

Zajímalo by vás, jak je to s nárokem na mateřskou u studentky? Bude mít těhotná studentka nárok na mateřskou nebo ne? Jaké jsou podmínky, a kdy je nárok na peněžitou pomoc v mateřství pro studentky? Hraje roli doba studia?

Jak je to s nárokem na mateřskou pro studentky?

Základní podmínky, aby žena (nebo i muž) měl/měla nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství) jsou hlavně tyto:

  • Účast na nemocenském pojištění v rozsahu nejméně 270 kalendářních dní za poslední dva roky
  • Být účastníkem nemocenského pojištění (v době uplatnění nároku na mateřskou) nebo být alespoň v ochranné době (až 180 dní od skončení posledního zaměstnání)
  • Nebo podnikat jako OSVČ a platit si nemocenské pojištění minimálně 180 dní v posledním roce (a 270 dní celkově za poslední dva roky).

Nemocenské pojištění u studentů

Studium na střední nebo vysoké (či jiné) škole nezakládá u studentů účast na nemocenském pojištění. Za studenty platí stát pouze zdravotní pojištění. Během studia student nemá nárok na žádné nemocenské dávky. Tedy ani na mateřskou.

Kdy má těhotná studentka nárok na mateřskou?

Aby měla těhotná studentka nárok na mateřskou tak by musela nastat jedna ze dvou možných situací:

  • Studentka by během studia pracovala nebo podnikala (a platila si nemocenské pojištění nebo by ho za ní platil zaměstnavatel)
  • Studentka by dokončila studium ještě před porodem, a následně začala pracovat v zaměstnání

Pokud by studentka již během studia pracovala v nějakém zaměstnání, u kterého má zaměstnavatel povinnost platit nemocenské pojištění, pak by mohla mít nárok na mateřskou i během studia.

To se ale týká spíše studentů, kteří studují dálkově a přitom pracují v zaměstnání. U běžných studentských brigád obvykle zaměstnavatel nemocenské pojištění nemusí platit. U DPP (dohody o provedení práce) se při příjmu do 10 000 Kč měsíčně nemusí platit pojištění (zdravotní, sociální a ani nemocenské).

Nárok na mateřskou po skončení studia střední nebo vysoké školy

Pokud žena úspěšně dokončí (absolvuje) střední nebo vysokou školu, a nastoupí do zaměstnání, pak může mít nárok na mateřskou, i kdyby v novém zaměstnání pracovala méně než 9 měsíců (v zaměstnání by tedy nesplnila podmínku 270 dní nemocenského pojištění za dva roky).

Při dokončení studia a nástupu do zaměstnání se totiž do 270 dní nemocenského pojištění může započítat i doba studia na škole. Pak má i studentka po skončení školy nárok na mateřskou.

Na co má nárok těhotná studentka, když nedostane mateřskou?

Pokud nemá těhotná studentka nárok na mateřskou, pak jí ale určitě vzniká nárok na rodičovský příspěvek. Na ten je nárok hned po narození dítěte. A to, i když žena nikde nepracovala.

Rodičovský příspěvek je i pro studentku

Rodičovský příspěvek je od 1. 1. 2020 ve výši 300 000 Kč (pokud se narodí dvojčata nebo vícerčata, pak je rodičovský příspěvek 450 000 Kč).

Těhotná studentka, která nikde nepracovala, může po narození dítěte dostávat rodičovský příspěvek ve výši maximálně 10 000 Kč měsíčně (tedy po dobu 30 měsíců, může ale zvolit i nižší měsíční částku a brát ho delší dobu).

Sociální dávky pro těhotnou studentku nebo po narození dítěte

Dále může mít těhotná studentka nárok i na některé sociální dávky. Může to být například porodné, na které je nárok při narození prvního nebo druhého dítěte (13 0000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě).

Po narození dítěte jí také může vzniknout nárok na příspěvek na dítě. U něj rozhoduje průměrná měsíční výše příjmu, který nesmí přesáhnout 2,7 násobek životního minima

Kromě toho jsou zde ještě „běžné“ sociální dávky, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jedná se především o příspěvek na bydlení, případně dávky pomoci ve hmotné nouzi (doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí).

Diskuse ( 0 )

Přidejte komentář