Při péči o nemocnou (či nemohoucí) osobu, může být nárok na podporu od státu. Při krátkodobé péči o nemocné dítě (nebo jiného člena rodiny) je nárok na ošetřovné (maximálně ale 9 nebo 16 dní).
Při delší péči, může být nárok na dlouhodobé ošetřovné (až 90 dní). U dlouhodobě nemohoucích osob (nebo u těch, kdo mají zdravotní omezení), může být nárok na příspěvek na péči.
Krátkodobé vs. dlouhodobé ošetřovné
Krátkodobé ošetřovné (maximálně 9 nebo 16 dní) i dlouhodobé ošetřovné (až 90 dní), vyplácí ČSSZ na základě nemocenského pojištění. Mezi těmito dvěma „nemocenskými“ dávkami, jsou ale velké rozdíly:
- Na krátkodobé ošetřovné (OČR), je nárok pouze 9 nebo 16 kalendářních dní (výjimkou bylo krizové ošetřovné během epidemie COVID)
- Na dlouhodobé ošetřovné může být nárok až 3 měsíce (90 kalendářních dní)
Rozdíl je i v tom, kdo má nárok. Krátkodobé ošetřovné (OČR) se týká jenom zaměstnanců (výjimkou byla opět doba epidemie COVID, kdy bylo vše jinak):
- Na krátkodobé ošetřovné mají nárok jenom zaměstnanci (a jenom v době pracovního poměru – resp. OČR musí začít ještě v době zaměstnání)
- Na krátkodobé OČR není nárok u podnikatelů (OSVČ) nebo u těch, kdo pracují na dohodu
U dlouhodobého ošetřovného je to jiné – nárok mají i OSVČ, nebo dohodáři:
- Na dlouhodobé ošetřovné, ale mohou mát nárok zaměstnanci (ve služebním či pracovním poměru)
- Nárok mohou mít i podnikatelé (u OSVČ je podmínkou placení dobrovolného nemocenského pojištění, alespoň 3 měsíce před začátkem ošetřovného)
- Nárok mají i ti, kdo pracují na dohodu (podmínkou je účast na nemocenském pojištění)
Kolik je dlouhodobé ošetřovné v roce 2024?
Výpočet ošetřovného, je ale stejný. Ať už se bude jednat o krátkodobé ošetřování nemocného dítěte, nebo o dlouhodobější péči o nemocnou či nemohoucí osobu, bude nárok na 60% z hrubé mzdy (resp. z redukovaného vyměřovacího základu).
Příklad: Při hrubé mzdě 40 000 Kč, by ošetřovné vycházelo na 711 Kč za jeden den. Tedy na 21 330 Kč za měsíc (za 30 kalendářních dní).
Ošetřovné, je vypláceno za všechny kalendářní dny, včetně víkendu a státního svátku. Jedná se o „čistý“ příjem. Z ošetřovného, se už neplatí daně, nebo sociální a zdravotní pojištění.
Ošetřovné vychází podobně, jako nemocenská na začátku neschopenky. I u nemocenských dávek, je na začátku nárok na 60% z vyměřovacího základu. Až od 31 dne se to zvyšuje na 66%, a od 61 dne na 72%. Tato progrese (postupné zvyšování), ale u ošetřovného není.
Kalkulačka: Výpočet dlouhodobého ošetřovného v roce 2024
V následující kalkulačce si můžete spočítat, kolik byste dostali při dlouhodobější péči o nemocnou či jinak nemohoucí osobu. Výpočet je stejný, jako u krátkodobého ošetřovného (viz. například zde: Kalkulačka ošetřovné na dítě v roce 2024).
Rozdíl je pouze v tom, že na dlouhodobé ošetřovné, může být nárok až 90 dní. Na krátkodobé OČR, je nárok jenom 9 kalendářních dní (nebo 16 kalendářních dní u samoživitelů/samoživitelek).
Výpočet ošetřovného se provádí z vyměřovacího základu. Ve zjednodušené podobě, se dá vycházet z hrubé mzdy – ideální je průměrná hrubá mzda, za posledních 12 měsíců, v posledním zaměstnání.
Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné – jaké jsou podmínky v roce 2024?
Zatímco na krátkodobé ošetřovné, může být nárok v mnoha různých situacích (u nemocných nebo i u zdravých dětí, u dalších členů rodiny, či společné domácnosti), podmínky pro dlouhodobé ošetřovné jsou podstatně přísnější.
Jednou z hlavních podmínek, pro nárok na dlouhodobé ošetřovné, je hospitalizace ošetřovné osoby v nemocnici (či podobném zařízení), po dobu alespoň 4 kalendářní dny.
Další podmínkou je předpoklad, že ošetřovaná osoba, bude potřebovat péči (ošetřování), alespoň po dobu 30 kalendářních dnů, po propuštění z hospitalizace. O této potřebě dlouhodobější péče, rozhoduje ošetřující lékař.
Pro nárok na dlouhodobé ošetřovné, je následně nutné doložit potvrzení z nemocnice, kde byla daná osoba hospitalizována (formulář „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“).
Na dlouhodobé ošetřovné, mají nárok zaměstnanci, nebo podnikatelé (OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce, před začátkem ošetřovného), nebo i ti, kdo pracují na dohodu (minimálně 90 dní účasti na nemocenském pojištění za poslední 4 měsíce).
Na dlouhodobé ošetřovné, je nárok při péči o manžela/manželku (nebo registrovanou partnerku/partnera). Nárok je i při péči o příbuzné v přímé linii (rodiče, děti, prarodiče, vnoučata, sourozenec, neteř, snacha, zeť, synovec, strýc, teta, neteř, apod.). Nárok je i u dalších osob, které s ošetřovanou osobou sdílí společnou domácnost.
Jak požádat o dlouhodobé ošetřovné – kde se vyřizuje žádost?
Zaměstnanci, budou předávat žádost o dlouhodobé ošetřovné svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel do žádosti doplní potřebné údaje (které jsou potřeba pro výpočet ošetřovného) a následně žádost předají na ČSSZ.
Podnikatelé (OSVČ) si žádost vyplní sami, a řeší vše přímo na ČSSZ (resp. na místně příslušné OSSZ).
Žádost o dlouhodobé ošetřovné, je možné najít na webu ČSSZ:
- Žádost o dlouhodobé ošetřovné (PDF i elektronická verze formuláře)
Pro vyřízení žádosti, je ale potřeba přiložit i kopii III. dílu tiskopisu Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče (formulář vystaví ošetřující lékař, v lůžkovém zařízení, kde byla hospitalizována ošetřovaná osoba).
Podobně, jako i další nemocenské dávky, vyplácí ČSSZ dlouhodobé ošetřovné bezhotovostním převodem na účet v bance. Nebo případně i složenkou na poštu (pak se ale strhne příslušný poplatek, cca 50 Kč). Výplata se provádí do 30 dnů, od předání podkladů.
Na dlouhodobé ošetřovné je nárok jenom jednou za rok (další za 12 měsíců)
Na dlouhodobé ošetřovné, je nárok až 90 dní. Pokud dojde k vyčerpání celé doby, nebo pokud dojde například k opakované hospitalizaci dané osoby, pak může být nárok na další dlouhodobé ošetřovné, až za 12 měsíců.
Může ale nastat situace, kdy po hospitalizaci pečujete o jednoho z rodičů. A za nějakou dobu, po hospitalizaci, budete potřebovat pečovat o druhého z rodičů. Pak se jedná o dva různé případy, a v obou bude nárok na ošetřovné.
Pokud by to ale byla opakovaná hospitalizace jedné osoby, tak už nárok nebude (resp. bude za 12 měsíců).
Může zaměstnavatel zamítnout žádost o dlouhodobé ošetřovné?
V souladu se zákoníkem práce, je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance, z důvodu krátkodobé i dlouhodobé péče o nemocnou osobu. Zaměstnavatel tedy nemůže žádost o dlouhodobé ošetřovné zamítnout, nebo klást jakékoliv podmínky či překážky.
Stejně tak pro zaměstnance platí ochrana, kdy v době poskytování péče (dlouhodobé ošetřovné), nesmí dostat výpověď z běžných důvodů (pro nadbytečnost, apod.).
Je na dlouhodobé ošetřovné nárok, i po skončení zaměstnání?
Na nemocenské dávky (během neschopenky), je nárok i po skončení zaměstnání, pokud je neschopenka zahájena do 7 dní od ukončení pracovního poměru. Pro peněžitou pomoc v mateřství, je ochranná doba, dokonce až 180 dní, od ukončení zaměstnání.
Pro ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné, ale žádná ochranná doba není. Po skončení zaměstnání, už není nárok na dlouhodobé ošetřovné.
Resp. pokud bylo ošetřovné zahájeno ještě během zaměstnání, pak může ošetřování pokračovat i po ukončení pracovního poměru. A dále je nárok na příslušnou dávku. Nárok je do doby, než je ošetřování ukončeno.
Pokud by ale mělo být ošetřovné zahájeno až poté, co skončil pracovní poměr, tak už nárok nebude.
Příspěvek na péči u dlouhodobé péče o nemocnou/nemohoucí osobu
V případech, kdy bude zdravotní stav ošetřované osoby vyžadovat delší dobu péče (než maximálních 90 dní), je dobré zvážit vyřízení příspěvku na péči.
Příspěvek na péči spadá pod sociální dávky, a vyřizuje se na Úřadu práce. Vyřízení je poměrně komplikované (provádí se sociální šetření v místě bydliště, vyhodnocuje se zdravotní stav, je potřeba dodat řadu potvrzení). Může to trvat i 3 měsíce, nebo někdy i déle.
Na příspěvek na péči, ale nemá nárok ten, kdo pečuje (jako u ošetřovného). Na příspěvek má nárok osoba, která péči vyžaduje. Příspěvek pak může být využit k zajištění péče v rodině, nebo i prostřednictvím externí pečovatelské služby.
Výše příspěvku se odvíjí od věku a od tzv. „stupně závislosti na péči“ (rozlišují se 4 stupně). Podle toho je pak příspěvek na péči od 880 Kč měsíčně až po 19 200 Kč (plánuje se zvýšení – pravděpodobně v roce 2024).