Studium a mateřská: Nárok na mateřskou po skončení studia

Pokud žena úspěšně dokončí (absolvuje) střední nebo vysokou školu, a nastoupí do zaměstnání, pak může mít nárok na mateřskou, i kdyby v novém zaměstnání pracovala méně než 9 měsíců.
Pokud žena úspěšně dokončí (absolvuje) střední nebo vysokou školu, a nastoupí do zaměstnání, pak může mít nárok na mateřskou, i kdyby v novém zaměstnání pracovala méně než 9 měsíců.

Zajímalo by vás, jak je to s nárokem na mateřskou u studentky? Bude mít těhotná studentka nárok na mateřskou nebo ne? Jaké jsou podmínky, a kdy je nárok na peněžitou pomoc v mateřství pro studentky? Hraje roli doba studia?

Jak je to s nárokem na mateřskou pro studentky?

Základní podmínky, aby žena (nebo i muž) měl/měla nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství) jsou hlavně tyto:

  • Účast na nemocenském pojištění v rozsahu nejméně 270 kalendářních dní za poslední dva roky
  • Být účastníkem nemocenského pojištění (v době uplatnění nároku na mateřskou) nebo být alespoň v ochranné době (až 180 dní od skončení posledního zaměstnání)
  • Nebo podnikat jako OSVČ a platit si nemocenské pojištění minimálně 180 dní v posledním roce (a 270 dní celkově za poslední dva roky).

Nemocenské pojištění u studentů

Studium na střední nebo vysoké (či jiné) škole nezakládá u studentů účast na nemocenském pojištění. Za studenty platí stát pouze zdravotní pojištění. Během studia student nemá nárok na žádné nemocenské dávky. Tedy ani na mateřskou.

Kdy má těhotná studentka nárok na mateřskou?

Aby měla těhotná studentka nárok na mateřskou tak by musela nastat jedna ze dvou možných situací:

  • Studentka by během studia pracovala nebo podnikala (a platila si nemocenské pojištění nebo by ho za ní platil zaměstnavatel)
  • Studentka by dokončila studium ještě před porodem, a následně začala pracovat v zaměstnání

Pokud by studentka již během studia pracovala v nějakém zaměstnání, u kterého má zaměstnavatel povinnost platit nemocenské pojištění, pak by mohla mít nárok na mateřskou i během studia.

To se ale týká spíše studentů, kteří studují dálkově a přitom pracují v zaměstnání. U běžných studentských brigád obvykle zaměstnavatel nemocenské pojištění nemusí platit. U DPP (dohody o provedení práce) se při příjmu do 10 000 Kč měsíčně nemusí platit pojištění (zdravotní, sociální a ani nemocenské).

Nárok na mateřskou po skončení studia střední nebo vysoké školy

Pokud žena úspěšně dokončí (absolvuje) střední nebo vysokou školu, a nastoupí do zaměstnání, pak může mít nárok na mateřskou, i kdyby v novém zaměstnání pracovala méně než 9 měsíců (v zaměstnání by tedy nesplnila podmínku 270 dní nemocenského pojištění za dva roky).

Při dokončení studia a nástupu do zaměstnání se totiž do 270 dní nemocenského pojištění může započítat i doba studia na škole. Pak má i studentka po skončení školy nárok na mateřskou.

Na co má nárok těhotná studentka, když nedostane mateřskou?

Pokud nemá těhotná studentka nárok na mateřskou, pak jí ale určitě vzniká nárok na rodičovský příspěvek. Na ten je nárok hned po narození dítěte. A to, i když žena nikde nepracovala.

Rodičovský příspěvek je i pro studentku

Rodičovský příspěvek je od 1. 1. 2024 ve výši 350 000 Kč (pokud se narodí dvojčata nebo vícerčata, pak je rodičovský příspěvek 525 000 Kč).

Těhotná studentka, která nikde nepracovala, může po narození dítěte dostávat rodičovský příspěvek ve výši maximálně  do 13 000 Kč měsíčně (tedy po dobu cca 27 měsíců, může ale zvolit i nižší měsíční částku a brát ho delší dobu – až 3 roky). Při narození dvojčat je rodičovská 1,5 násobek, tj. 450 000 Kč (maximálně 19 500 Kč měsíčně).

Sociální dávky pro těhotnou studentku nebo po narození dítěte

Dále může mít těhotná studentka nárok i na některé sociální dávky. Může to být například porodné, na které je nárok při narození prvního nebo druhého dítěte (13 0000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě).

Po narození dítěte jí také může vzniknout nárok na příspěvek na dítě. U něj rozhoduje průměrná měsíční výše příjmu, který nesmí přesáhnout 2,7 násobek životního minima

Kromě toho jsou zde ještě „běžné“ sociální dávky, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jedná se především o příspěvek na bydlení, případně dávky pomoci ve hmotné nouzi (doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí).

Diskuse ( 10 )

  • Nicole

    Dobrý den, když tedy uvádíte, že studentka má nárok na mateřskou po úspěšném absolvování a následném nastoupení do práce (aniž by v ní byla 9 měsíců), z čeho se jí prosím ta mateřská počítá a v jaké bude výši? Děkuji.

    • kalkulacka-materska.cz

      Z toho zaměstnání, ve kterém pracuje po skončení studia (před začátkem mateřské) – viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18

  • Kristyna

    Dobrý den, mám otázku, zda když jsem v polovině června dokončila VŠ a do práce nastoupila teď v srpnu, se studium stále počítá do 270 dnů, nebo je prodleva mezi statnicemi a nástupem do zaměstnání problém? Děkuji

    • kalkulacka-materska.cz

      Doba účasti na nemocenském pojištění (min. 270 kalendářních dní) se posuzuje za období předchozích dvou roků, před začátkem PPM – doba studia se zohlední, pokud bylo studium úspěšně dokončeno, a pokud se nepřekrývá s účastí na nem. pojištění. To jestli následné zaměstnání, navazuje bezprostředně na ukončené studium, nebo ne, nehraje roli. Započítá se ta doba studia, která bude spadat do posledních 2 roků …

  • Marie

    Dobrý den, takže pokud bych na jaře úspěšně odstátnicovala, měsíc pracovala a po měsíci hned porodila, měla bych i tak nárok na mateřskou? Je nějak omezena doba jakou musím před porodem odpracovat i přes to že to není 270 dni?

  • Andrea

    Dobrý den ,
    chtěla bych se zeptat, zda když v červnu úspěšně dokončím SŠ a hned nastoupím do zaměstnání ve kterém třeba do měsíce otěhotním budu mít i tak nárok na mateřskou,i když si neodpracuji 270 dnů? Je nějaká podmínka kolik dní se mi může dopočítat ze školy k těm odpracovaným dnů? Děkuji

    • kalkulacka-materska.cz

      Zákon o nemocenském pojištění, paragraf 32, odstavec 4

      (4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též

      a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno,

      b) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost;

      doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností.

      • Andrea

        Takže pokud si odpracuji klidně pouze i měsíc a nedostanu se i do porodu na teď 270 dnů tak se mi zbytek vezme ze studia? Trochu v tom tápu. Mám staršího přítele a plánujeme miminko za pár měsíců chci se jen ujistit, že mateřskou dostanu. Děkuji

        • kalkulacka-materska.cz

          Pokud nebudete mít v období posledních 2 roků před nástupem na PPM, alespoň 270 kalendářních dní v zaměstnání, pak se vám může započítat předchozí doba studia (pokud je úspěšně ukončeno, a spadá do posledních 2 roků).

          Předpokladem současně je i to, že v době začátku PPM (6 – 8 týdnů před porodem), budete zaměstnaná nebo alespoň v ochranné době od skončení posledního zaměstnání. Pokud byste tam měla pouze studium, bez zaměstnání, tak nárok na PPM nebude.

  • Jindřich Špaček

    Dobrý den, počítá se maturita na konzervatoři za dokončení studia? Běžně je studium konzervatoře šestileté a zakončené absolutoriem. Školský zákon §89 odst. 1 říká o konzervatoři, že „Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou“.
    Pokud tedy studentka konzervatoře odmaturuje, následně by měsíc pracovala nebo byla OSVČ s nemocenským pojištěním, má tedy nárok na mateřskou? (Zároveň se jedná už o druhou maturitu, na konzervatoř totiž šla po dokončení gymnázia.)

Přidejte komentář