Kalkulačka PPM: peněžitá pomoc v mateřství pro OSVČ 2024

Podnikatelka (OSVČ), může mít nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), pouze za předpokladu, že si bude platit dobrovolné nemocenské pojištění. Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024, ve výši 216 Kč měsíčně. Kromě toho, musí být pro nárok na PPM, splněny i další podmínky.
Podnikatelka (OSVČ), může mít nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), pouze za předpokladu, že si bude platit dobrovolné nemocenské pojištění. Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024, ve výši 216 Kč měsíčně. Kromě toho, musí být pro nárok na PPM, splněny i další podmínky.

Na „mateřskou“ (peněžitou pomoc v mateřství, PPM), mohou mít nárok nejenom zaměstnané těhotné ženy (a v určitých případech i muži), ale nárok mají i podnikatelky (OSVČ). Musí ovšem splnit příslušné podmínky. Základní podmínkou pro OSVČ, je placení nemocenského pojištění.

V následující kalkulačce, si můžete vypočítat, kolik je „mateřská“ (peněžitá pomoc v mateřství) pro OSVČ v roce 2024. Podíváme se i na to, jaké podmínky splnit OSVČ, aby vůbec vznikl nárok na PPM.

Kalkulačka: Výpočet peněžité pomoci v mateřství pro OSVČ od 1. 1. 2024

Kalkulačka mateřská pro OSVČ v roce 2024
Kolik platíte na nemocenské pojištění (měsíční platba)
Počet narozených dětí
Peněžitá pomoc v mateřství má délku maximálně 196 dní při narození 1 dítěte a maximálně 259 dní při narození 2 a více dětí.

Nemocenské pojištění OSVČ v roce 2024

Zaměstnancům vzniká nárok na nemocenské dávky (kam spadá jak samotná nemocenská, tak i ošetřovné, otcovská nebo právě peněžitá pomoc v mateřství), už jen díky tomu, že jsou zaměstnáni.

Podnikatelé (OSVČ), to s nárokem na nemocenské dávky mají složitější. Aby jim vůbec mohl vzniknout nárok na některé nemocenské dávky, musí si nejprve platit nemocenské pojištění (za zaměstnance platí nemocenské pojištění zaměstnavatel)

Zatímco placení zdravotního a sociálního pojištění je pro OSVČ povinné, placení nemocenského pojištění je dobrovolné. A je nemálo živnostníků (OSVČ), kteří si nemocenské pojištění neplatí.

Minimální nemocenské pojištění, je v roce 2024 zvýší o 46 Kč. Minimální vyměřovací základ (8000 Kč) zůstává stejný, zvyšuje se ale sazba pojištění na 2,7%. Minimální nemocenské pojištění je od ledna 2024 zvýšené na 216 Kč.

Pokud si ale OSVČ bude platit jen minimální nemocenské pojištění, pak i případné dávky, budou jen minimální (týká se to jak nemocenské, tak i mateřské).

Jaké jsou podmínky pro nárok na mateřskou (PPM) u OSVČ?

Základní podmínky, za kterých může mít podnikatelka (OSVČ) nárok na mateřskou (PPM), jsou stejné jako u zaměstnanců:

  • Účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní za poslední dva roky, před nástupem na mateřskou
  • Pro OSVČ je doplňující podmínka, že účast na nemocenském pojištění, musí být nejméně 180 dní v posledním roce, před nástupem na mateřskou (tato podmínka se týká jen OSVČ)
  • V době začátku mateřské (PPM), což je 6 až 8 týdnů před porodem, musí trvat účast na nemocenském pojištění
  • Případně musí být žadatel/žadatelka o PPM v ochranné době (u těhotných žen, je to až 180 dní od skončení poslední, nemocensky pojištěné činnosti)

Délka „mateřské dovolené“ pro OSVČ v roce 2024

O mateřské dovolené (v tom pravém slova smyslu), se u OSVČ nedá mluvit. Mateřská dovolená, je pracovní volno (bez náhrady mzdy), které poskytuje zaměstnavatel těhotným ženám (zaměstnankyním).

Vzhledem k tomu, že OSVČ nemá zaměstnavatele, tak nevzniká ani nárok na dovolenou. A to ani na běžnou dovolenou, tak ani na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

OSVČ sice může mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství (a následně na rodičovský příspěvek), fakticky se ale nejedná o mateřskou/rodičovskou dovolenou.

Doba, po kterou je nárok na „mateřskou“ (peněžitou pomoc v mateřství), je u OSVČ stejná, jako u zaměstnanců:

  • Nárok na PPM je po dobu 28 týdnů, pokud se narodí jedno dítě
  • Nárok na PPM je po dobu 37 týdnů, pokud se narodí dvojčata (či vícerčata)
  • Pokud by uplatňoval nárok na PPM muž, pak by ji měl na 22 týdnů

Na peněžitou pomoc v mateřství vzniká nárok, už v době před porodem. A to v období 6 až 8 týdnů před termínem porodu. Pokud by měl mít PPM muž, tak ten má naopak nárok až po porodu. A to až od začátku 7 týdne po narození dítěte.

Výpočet mateřské (peněžité pomoci v mateřství) u OSVČ

Výpočet mateřské (PPM), se u OSVČ odvíjí od toho, jaký mají vyměřovací základ (a jak vysoké nemocenské pojištění si platí).

Minimální nemocenské pojištění, je 216 Kč měsíčně v roce 2024, a to odpovídá vyměřovacímu základu 8000 Kč.

Zjednodušeně se dá říci, že OSVČ s minimální platbou nemocenského pojištění, bude mít mateřskou stejnou, jako zaměstnanec s hrubou mzdou 8000 Kč měsíčně (a sami asi tušíte, že to nebude žádný zázrak).

Minimální mateřská pro OSVČ (peněžitá pomoc v mateřství) v roce 2024

Při minimálním nemocenském pojištění (216 Kč), by mateřská pro OSVČ vycházela takto:

  • Peněžitá pomoc v mateřství za 1 kalendářní den = 185 Kč
  • Peněžitá pomoc v mateřství za 1 měsíc (30 dní) = 5 550 Kč
  • Peněžitá pomoc v mateřství 1 dítě (28 týdnů) = 36 260 Kč
  • Peněžitá pomoc v mateřství dvojčata (37 týdnů) = 47 915 Kč

Jak zvýšit mateřskou (PPM) pro OSVČ?

Na vyšší mateřskou, může mít OSVČ nárok pouze za předpokladu, že bude mít vyšší vyměřovací základ (a že bude platit adekvátně vyšší nemocenské pojištění).

Není ale možné, aby si OSVČ platila nemocenské pojištění v libovolné výši. Maximální částka, je dána právě vyměřovacím základem (maximum je 2,7 % z měsíčního vyměřovacího základu).

Vyměřovací základ OSVČ, je jedna polovina ze zisku. Pokud by měla OSVČ obrat 1 milión korun za rok, a současně náklady 60% (600 tisíc korun), pak je roční zisk 400 tisíc korun. Vyměřovací základ by pak byl 220 tisíc korun za rok, tj. 18 334 Kč měsíčně.

Na základě takového vyměřovacího základu, by bylo možné platit nemocenské pojištění až 496 Kč měsíčně. A mateřská by pak vycházela na 423 Kč za 1 den (tj. 12 690 Kč za měsíc).

Co může OSVČ dělat, aby měla nárok na vyšší mateřskou?

Vyměřovací základ je možné zvýšit – tím se ale současně zvyšuje nejenom platba nemocenského pojištění, ale současně i sociálního pojištění. A zatímco nemocenské pojištění, je pouze 2,7% z vyměřovacího základu, sociální pojištění OSVČ je 29,2%.

Pokud chce mít OSVČ vysokou mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), tak to znamená přiznávat vyšší zisk (a platit vyšší sociální, zdravotní pojištění a případně i daně). Nebo to znamená dobrovolné zvýšení vyměřovacího základu (a opět platit vyšší sociální a nemocenské pojištění).

Ve finále je pak otázkou, zda a kdy se to ještě vyplatí. Aby ve výsledku nezaplatila OSVČ na sociálním a nemocenském pojištění více, než kolik nakonec reálně dostane zpět, formou peněžité pomoci v mateřství (ponechme teď stranou, že vyměřovací základ bude mít vliv i na výši důchodu v budoucnu).

Jsem OSVČ a nemám nárok na mateřskou

Pokud by nastala situace, že by podnikatelka (OSVČ), neměla nárok na „mateřskou“ (PPM), a tento nárok by nemohl uplatnit ani muž (manžel/otec dítěte), pak je nárok pouze na rodičovský příspěvek.

Na rodičovský příspěvek je nárok „vždy“ (viz podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek). Rodičovská, se vyplácí buď po skončení mateřské, nebo je na ni nárok hned po narození dítěte.

Pokud by OSVČ neměla nárok na mateřskou, pak může hned po porodu dostávat až 13 000 Kč měsíčně, po dobu cca 27 měsíců (celkem tedy 350 000 Kč), pokud se jí narodí jedno dítě. U dvojčat by to bylo až 19 500 Kč měsíčně (celkem 525 000 Kč).

Viz: Kalkulačka rodičovský příspěvek 2024 – kolik bude rodičovská?

Diskuse ( 0 )

Přidejte komentář