Na co má nárok žena po porodu během mateřské a rodičovské

Během mateřské a rodičovské má žena, pečující o dítě nárok hlavně na mateřskou (PPM), a/nebo na rodičovský příspěvek. Krom toho může mít nárok i na přídavky na dítě. Pokud nežije s otcem dítěte, pak může požadovat výživné pro matku (až do 2 let dítěte) a také alimenty na dítě.
Během mateřské a rodičovské má žena, pečující o dítě nárok hlavně na mateřskou (PPM), a/nebo na rodičovský příspěvek. Krom toho může mít nárok i na přídavky na dítě. Pokud nežije s otcem dítěte, pak může požadovat výživné pro matku (až do 2 let dítěte) a také alimenty na dítě.

V souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou péčí o dítě (během mateřské a rodičovské), může vznikat nárok na různé dávky. V tomto souhrnu se snažíme popsat vše, na co má těhotná žena nárok. Pro přehlednost jsme celý souhrn rozdělili do 3 částí.

V tomto článku se zaměříme na to, na co má nárok žena po porodu, během mateřské a rodičovské. Pro snadnější orientaci můžete použít tento rozcestník:

Na co má nárok těhotná žena před porodem:

Na co má nárok žena v souvislosti s porodem

Na co má nárok žena po porodu během mateřské a rodičovské

Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství

Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) je jedna ze dvou základních dávek, poskytovaných při péči o dítě. Na PPM vzniká nárok už v době 6 – 8 týdnů před porodem. A je i po narození dítěte:

  • Délka mateřské 28 týdnů (na jedno dítě)
  • Délka mateřské 37 týdnů (na dvojčata)

Délka mateřské po porodu je tedy závislá na tom, kolik se ženě narodilo dětí, a kolik týdnů z mateřské vyčerpá před porodem. Obvykle tak mateřská končí, cca na začátku 6 měsíce po porodu (u dvojčat později).

Nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství) mají zaměstnané ženy, nebo podnikatelky (OSVČ), které si platí nemocenské pojištění. Podmínkou je minimální doba účasti na nemocenském pojištění v délce 270 kalendářních dní.

Rodičovský příspěvek po skončení mateřské

Rodičovský příspěvek je (po mateřské), druhá hlavní dávka určená rodičům, kteří pečují o narozené dítě. Na rodičovský příspěvek vzniká nárok:

  • Po narození dítěte (od data porodu), nebo při převzetí dítěte do péče
  • Nebo po skončení výplaty peněžité pomoc v mateřství

Rodičovský příspěvek je od 1. 1. 2024 ve výši 350 000 Kč (nebo 525 000 Kč na dvojčata). Nárok na rodičovský příspěvek může být až do 3 roků dítěte. Nebo do doby, než vyčerpáte celou částku.

U rodičovského příspěvku si můžete zvolit měsíční částku. Můžete tak dostávat více peněz každý měsíc, ale kratší dobu. Nebo naopak máte menší měsíční částku po delší dobu.

Přídavky na dítě

Po narození dítěte vám můžete vznikat nárok, na sociální dávku příspěvek na dítě. Na přídavky na děti mají nárok všechny rodiny (nebo samoživitelé/samoživitelky), jejichž průměrný čistý měsíční příjem nepřesahuje 3,4 násobek životního minima.

Příjmy – pro nárok na přídavky na děti – se posuzují za předchozí kalendářní čtvrtletí (je to podobné jako u nároku na porodné). Pokud se vám dítě narodí v září, tak budete muset doložit příjmy za březen až červen. Pokud se dítě narodí v říjnu, pak se doloží příjmy za červenec až září.

Mezi příjmy se započítávají příjmy všech osob ve společné domácnosti. Jsou to příjmy jako – výplata ze zaměstnání (čistá mzda), podpora v nezaměstnanosti, nemocenské dávky, mateřská (peněžitá pomoc v mateřství), rodičovská (rodičovský příspěvek), důchodové dávky, příjmy z podnikání OSVČ (minimálně jedna polovina nebo jedna čtvrtina průměrné mzdy v ČR).

Příspěvek na dítě do 6 roků je 1330 Kč měsíčně. Vyplácí se každý měsíc. Pokud máte více děti, nebo mají vyšší věk, pak je to vyšší částka. Viz kalkulačka pro výpočet přídavků na dítě.

Výživné pro matku dítěte

Žena, která porodí dítě, má právo požadovat po otci dítěte výživné. Kromě samotného výživného pro matku dítěte, může požadovat i úhradu nákladů spojených s těhotenstvím, nebo s porodem. Také může požadovat úhradu výživného pro dítě.

Výživné pro matku dítěte je něco jiného než výživné pro dítě. Žena, matka dítěte, má nárok na to, aby jí otec dítěte přispíval na živobytí. A to až do 2 roků věku dítěte.

Výživné pro matku by se mělo vyplácet v pravidelných měsíčních platbách. Nemusí se ale jednat jenom o finanční plnění. Zákon připouští i jiné formy – například to, že otec dítěte poskytne matce bezplatné bydlení apod.

V případě, že se matka dítěte nedohodne na výši výživného s otcem, můžete se obrátit na soud. To může udělat, i jaké těhotná, není potřeba čekat až na narození dítěte (což je ostatně velmi vhodné vzhledem k tomu, jak dlouho trvají v ČR soudy).

Soud pak může na návrh těhotné ženy nařídit muži, který je předpokládaným otcem dítěte, aby přispíval na úhradu potřeb ženy. V tuto chvíli není potřeba, aby bylo jasně prokázáno otcovství. Pokud by se ale následně, po porodu ukázalo, že žena požaduje výživné neoprávněně, pak by jej musela vrátit.

Výše výživného pro matku dítěte je individuální. Přihlíží se k příjmu, který měla žena před těhotenstvím, k tomu, jestli már nárok na nějaké dávky a podporu během těhotenství a následné mateřské. Soud také zohlední, jaké příjmy má otec dítěte. Není možné jednoduše určit nějaké minimální výživné pro matku dítěte.

Podle obecného doporučení (které ale není právně závazné), může být výživné pro matku dítěte, ve výši až 20 – 25% čistého příjmu muže (otce dítěte).

Výživné na dítě (alimenty)

Stejně tak, jako u výživného pro matku dítěte, je možné po otci požadovat i úhradu výživného pro dítě. Otec dítěte má ze zákona povinnost platit výživné (alimenty) na své dítě. Pokud ho neplatí, dopouští se trestného činu.

O výživné na dítě je možné soud požádat už během těhotenství (aby se vše stihlo vyřídit, než se narodí dítě).

Při stanovení výše alimentů soud vychází z toho, jaké jsou příjmy otce a matky dítěte. Platí zde obecně ustanovení zákona o rodině, které říká, že dítě má nárok na shodnou životní úroveň jako jeho rodiče.

Viz: Kalkulačka doporučené výše výživného na dítě

Kolik je výživné – alimenty na dítě

V roce 2022, sestavilo Ministerstvo spravedlnosti novou tabulku, s doporučenou výší výživného. Ta zohledňuje životní etapu dítěte (není to tedy striktní věk od – do, jako dříve).

Výživné je pak doporučeno jako procentuální částka, z čistého příjmu platícího rodiče. Výše procentuální částky se snižuje, podle toho, jestli se jedná o výživné pro první, druhé, třetí nebo čtvrté dítě …

Současně se sleduje, aby platícímu rodiči zůstala dostatečná část příjmu. Ta je stanovena buď jako nezabavitelná část výplaty (stejná jako u exekuce či insolvence), nebo jako procentuální část příjmu (podle toho co by pro platícího rodiče vycházelo lépe).

Zjednodušeně se dá říci, že na dvě děti by měl platící rodič platit maximálně 33% svého čistého příjmu.

Etapa První dítě Druhé dítě Třetí dítě 4 dítě
Předškolní věk 14% 12% 10% 8%
I. stupeň ZŠ 16% 14% 12% 10%
II. stupeň ZŠ 18% 16% 14% 12%
SŠ a vyšší 20% 18% 16% 14%
Kolik by mělo zůstat platícímu rodiči Pevná minimální částka minimálně 66% příjmu nebo pevná min. částka minimálně 55% příjmu nebo pevná min. částka minimálně 50% příjmu nebo pevná min. částka

(*) Pevná minimální částka, vychází z toho, kolik je aktuální nezabavitelné minimum při exekuci a insolvenci

Otec dítěte, by tedy na narozené dítě, měl platit asi cca 14% svého čistého příjmu. To je bráno jako minimální výše alimentů (resp. mělo by se zohlednit i to, aby platícímu rodiči, zůstalo alespoň nezabavitelné minimum, stejně jako při exekuci či insolvenci). Rozhodování o konkrétní výši je ale plně v pravomoci soudů a tak zde mohou být různé individuální odchylky.

V případě, že otec dítěte odmítne doložit své příjmy, pak je možné vycházet z částky, která odpovídá 25 násobku životního minima. To je v roce 2023 částka 121 500 Kč. V takovém případě by měsíční výživné pro dítě bylo až 17 010 Kč.

Další informace:

Diskuse ( 0 )

Přidejte komentář